Olomouc, 21. května 2026 – V Olomouckém kraji se každoročně stane více než pět tisíc dopravních nehod. Nejčastější příčinou je nesprávný způsob jízdy, výrazný je ale i podíl případů nezaviněných řidičem, často kvůli zvěři. O tom, kde jsou největší problémy a jak je řešit, jednali odborníci na Regionální nehodové konferenci Česko bez nehod.

Olomoucký kraj patří podle BESIP mezi několik málo regionů, kterým se daří snižovat počet usmrcených a těžce zraněných při dopravních kolizích. Zároveň ale platí, že některá místa se ve statistikách vracejí opakovaně. Vytížené křižovatky, ostré oblouky i úseky u dálničních tahů ukazují, že bez cílených úprav se riziko samo neztratí.

Právě na tato místa se zaměřila Regionální nehodová konference Česko bez nehod (www.ceskobeznehod.cz), která se konala ve středu 6. května 2026 ve Vědecké knihovně v Olomouci. Setkání proběhlo pod záštitou hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka a primátorky města Olomouce Miroslavy Ferancové. U jednoho stolu se sešli zástupci policie, kraje, BESIP, správců silnic, Ředitelství silnic a dálnic i odborníci z Fakulty dopravní ČVUT a Portálu nehod. Cílem nebylo jen ukázat žebříček rizikových míst, ale hlavně hledat, co se s nimi dá dělat.

Regionální nehodové konference Česko bez nehod staví na datech Portálu nehod, který provozuje společnost DataFriends. Analytici vyhodnocují místa, kde se dopravní problémy opakují, a ukazují nejen počet kolizí, ale také jejich příčiny, následky a typické okolnosti. „Regionální nehodové konference nám umožňují detailně zmapovat riziková místa v každém regionu, identifikovat příčiny nehod a diskutovat o tom, jaké kroky je třeba podniknout pro jejich nápravu,“ vysvětluje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.


Pramen: denik.cz

Křižovatka, kde řidiči projíždějí na červenou

Na průtahu městem Olomouc patří k nejvytíženějším místům křižovatka ulic Velkomoravská a Rooseveltova. Jde o světelně řízenou průsečnou křižovatku silnice I/35 a silnice II/435. Denně tudy projedou tisíce aut a zejména v odpolední špičce se místo mění v úsek pomalého popojíždění, kolon a nervózního čekání.

Právě tato křižovatka byla na olomoucké Regionální nehodové konferenci Česko bez nehod označena za jedno z nejrizikovějších míst v kraji. Podle dat Portálu nehod se zde v období od ledna 2021 do prosince 2025 stalo 28 dopravních kolizí. Nikdo při nich nezemřel, jeden člověk byl těžce zraněn a dalších 15 utrpělo lehké zranění. Odhadovaná škoda pojišťoven dosáhla 7,5 milionu korun.

„Většina karambolů se stala na suché vozovce a nejvíce jich připadá na odpolední dopravní špičku. Typicky jde o srážky s jinými vozidly – sedmkrát šlo o boční střet a sedmkrát o náraz zezadu. V nehodových statistikách jsou ale také tři střety s chodci. Nejčastější příčina je podle naší analýzy jasná: jízda na červený signál. Hlavním problémem je tak chování řidičů,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Diskuse na konferenci se proto soustředila především na dohled nad dodržováním světelné signalizace. Jako hlavní doporučené opatření zazněla instalace kamerového systému, který by sledoval průjezdy na červenou.

V Šumperku se chybuje při odbočování vlevo

V Šumperku patří mezi problémová místa světelně řízená křižovatka silnice I/11 s ulicemi Uničovská a M. R. Štefánika. Hlavní tah ulicí Jesenická je zde veden v uspořádání 2 + 2 a v prostoru křižovatky se rozšiřuje o samostatné pruhy pro odbočení vlevo i vpravo. Provoz je řízen semafory, levá odbočení však probíhají ve stejné signální fázi jako jízda přímo.

Podle dat Portálu nehod se zde od ledna 2021 do prosince 2025 stalo 20 dopravních kolizí. Nikdo při nich nezemřel ani nebyl těžce zraněn, deset lidí utrpělo lehké zranění. Odhadovaná škoda pojišťoven dosáhla 6 milionů korun.


Pramen: denik.cz

„Na rozdíl od olomoucké křižovatky je zde největším problémem odbočování vlevo. Nejčastější příčinou je nedání přednosti protijedoucímu vozidlu, čemuž odpovídá i typ srážek – nejčastěji šlo o čelní střety. Nepříznivým faktorem je také mokrá vozovka, na níž vzniklo více než 30 % zaznamenaných nehod. Nejvíce karambolů se odehrává v ranní špičce a kolem poledne,“ komentuje Marek Sibal.

Odborníci na konferenci upozornili, že auta odbočující vlevo nemají na semaforu vlastní „zelenou šipku“. Odbočují ve stejné chvíli, kdy proti nim jedou vozidla rovně, a řidiči tak musejí v hustém provozu sami hledat bezpečnou mezeru. Právě při tom podle dat nejčastěji chybují. Riziko zvyšuje také neusměrněná plocha uprostřed křižovatky, kde chybí zřetelnější vyznačení jízdních pruhů vodorovným značením.

Jako možná opatření zaznělo vyznačení jízdních trajektorií pro hlavní směr i pro souběžně odbočující vozidla a zavedení samostatné signální fáze pro odbočení vlevo. Debata na konferenci ukázala, že řešení bude vyžadovat další jednání mezi městem, krajem, státem, policií a ŘSD, mimo jiné kvůli otázce financování úprav.

Traffic Eye: data ukazují, co se na silnici skutečně děje

Žebříček rizikových míst ukazuje, kde se kolize opakují. Samotná statistika ale vždy neřekne všechno: jak hustý je na místě provoz, kdy se situace zhoršuje, odkud kam auta jezdí nebo kde řidiči nejčastěji porušují pravidla. Právě k tomu slouží Traffic Eye, který pomáhá odhalovat dopravní rizika ještě dříve, než se promítnou do dalších bouraček.

„Naším cílem je pomáhat městům a obcím zvyšovat bezpečnost na silnicích pomocí dat. Traffic Eye umožňuje rychle a přesně zjistit, co se na konkrétním místě děje – jaká je intenzita provozu, kde řidiči chybují a co je třeba změnit, aby se snížilo riziko nehod. Data jsou dostupná okamžitě po instalaci, což umožňuje rychle reagovat a činit rozhodnutí založená na reálných číslech,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Obce a města díky tomu získávají konkrétní informace o intenzitě provozu, dopravních špičkách, překračování rychlosti nebo směrech, kterými se lidé pohybují. Data pak mohou využít při rozhodování o úpravách křižovatek, dopravním značení nebo dalších bezpečnostních opatřeních.

V Olomouckém kraji Traffic Eye měří od 5. března 2026 dopravu v Prostějově na křižovatce silnice II/150 v ulici Kralická a na sjezdu z D46. Od ledna 2020 do března 2026 se přímo v této křižovatce stalo šest karambolů. V pěti případech řidiči přijíždějící ze sjezdu z D46 nerespektovali značku „Stůj, dej přednost v jízdě“ a nedali přednost vozidlům na hlavní silnici. Všechny zaznamenané případy se odehrály mezi 13. a 18. hodinou.


Pramen: Jan Paloncý, Vltava Labe Media

„Měření potvrdilo, že jde o vytížené místo. V největší denní špičce mezi 14. a 15. hodinou projede křižovatkou v průměru kolem 1 150 vozidel za hodinu, tedy přibližně 18 aut za minutu. Nejvytíženějším dnem bylo úterý s téměř 12 tisíci vozidly denně. Ve všední dny průměrný průjezd neklesá pod 10 400 vozidel, o víkendech se provoz snižuje zhruba na 4 500 vozidel za den,“ uvedla Aneta Kantorová, analytička společnosti DataFriends provozující Portál nehod.

Data ukázala také rozdíly v dodržování padesátikilometrového limitu. Řidiči jedoucí od centra Prostějova jsou ukázněnější, rychlost překročí zhruba každý pátý. Ve směru do města je situace horší: do 50 km/h jede jen necelých 70 % řidičů. Nejrizikovější dobou pro překračování rychlosti byla ve sledovaném období úterní 16. hodina, čtvrtek mezi 9. a 13. hodinou a víkendová odpoledne.

Deset míst, kde je třeba zvýšit pozornost

Na Regionální nehodové konferenci v Olomouci zazněla i další konkrétní riziková místa, která se v dlouhodobých statistikách ukazují jako nejproblémovější z hlediska dopravní bezpečnosti. Analýza Portálu nehod přinesla detailní přehled nehodovosti za posledních pět let. Tady jsou místa, kde by měli být řidiči obzvlášť opatrní:

TOP 10 nejrizikovějších dopravních míst v Olomouckém kraji

Okres Olomouc – světelná křižovatka silnic I/35 Velkomoravská a II/435 Rooseveltova v Olomouci. Za posledních pět let 28 nehod, odhadovaná škoda pojišťoven 7,5 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: jízda na červené světlo.
Okres Olomouc – ostrý oblouk na silnici I/46 u obce Lipina. Za posledních pět let 21 nehod, odhadovaná škoda pojišťoven 7,8 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně-technickému stavu vozovky.
Okres Šumperk – úsek silnice III/3703 mezi obcemi Sudkov a Dolní Studénky. Za posledních pět let 21 nehod, odhadovaná škoda pojišťoven 3,6 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem.
Okres Šumperk – světelná křižovatka silnice I/11 s ulicemi Uničovská a M. R. Štefánika v Šumperku. Za posledních pět let 20 nehod, odhadovaná škoda pojišťoven 6 milionů korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti při odbočování vlevo.
Okres Olomouc – křižovatka silnic D35 a II/435 na exitu 272 Nemilany. Za posledních pět let 14 nehod, odhadovaná škoda pojišťoven 14,5 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě.
Okres Přerov – okružní křižovatka na silnici I/47 a III/04726 u vesnice Drahotuše. Za posledních pět let 14 nehod, odhadovaná škoda pojišťoven 4,5 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě.
Okres Přerov – styková křižovatka silnic I/35 a II/438 u města Hranice. Za posledních pět let 12 nehod, odhadovaná škoda pojišťoven 6,9 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě.
Okres Šumperk – obloukový úsek na silnici I/11 u obce Olšany. Za posledních pět let 11 nehod, odhadovaná škoda pojišťoven 3,7 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
Okres Přerov – křižovatka silnic III/44029 a III/44025 ve vesnici Drahotuše. Za posledních pět let 7 nehod, odhadovaná škoda pojišťoven 800 tisíc korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě. Rizikové jsou zde také nehody s cyklisty.
Okres Olomouc – přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty v ulici 17. listopadu v Olomouci. Za posledních pět let 10 nehod, odhadovaná škoda pojišťoven 940 tisíc korun. Nejčastější příčina nehod: nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem.

Pramen: Portál nehod

Pozn.: Top 10 rizikových míst bylo vybráno na základě analýzy nehodových dat za posledních pět let. Mohou se tedy lišit od mapy rizikových míst na Portálu nehod, která vychází z informací za poslední dva roky.

Data o nehodovosti: Olomoucký kraj nepatří k nejhorším, slabá místa ale má

Olomoucký kraj nepatří v celkovém pohledu k nejrizikovějším regionům v Česku. Podle Marka Sibala, datového analytika společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod (www.portalnehod.cz), kraj ve většině statistik výrazně nevyčnívá. Přesto se na jeho silnicích každoročně stane více než pět tisíc dopravních nehod a některé ukazatele upozorňují na konkrétní slabiny.

„Z analýzy Portálu nehod vyplývá, že nejčastější příčinou kolizí v Olomouckém kraji je nesprávný způsob jízdy řidičů. Ten stojí za více než polovinou případů, konkrétně za 56,36 %. Patří sem například nesprávné otáčení a couvání, které tvoří 11,93 % případů, nedostatečná pozornost při řízení s podílem 10,72 % nebo nezvládnutí vozidla s podílem 10,39 %,“ upozorňuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Pramen: deník.cz

Výrazným specifikem kraje je vysoký podíl událostí, které nejsou zaviněny řidičem. Tvoří 18,03 %, což patří k nejvyšším hodnotám v Česku. Často jde o střety se zvěří, zejména v okresech Přerov a Šumperk. „Jde často o místa poblíž porostů nebo vodních zdrojů, kam zvěř migruje. Řidiči by s tím měli počítat a přizpůsobit jízdu,“ uvedl Marek Sibal. Nejvyšší podíl těchto případů má okres Přerov, kde karamboly nezaviněné řidičem tvoří 25,47 %.

Nejvíce dopravních událostí se dlouhodobě soustředí v krajském městě. Od roku 2010 do roku 2025 se v Olomouci stalo přes 34 tisíc nehod, tedy téměř 42 % všech případů v kraji. Podle Marka Sibala je důvodem hustý provoz, ve kterém se mísí tranzitní a městská doprava, univerzitní a administrativní centra i tramvajová síť. Druhým nejvíce nehodovým okresem je Přerov, následují Šumperk, Prostějov a Jeseník.

Při přepočtu na 100 tisíc obyvatel je Olomoucký kraj čtvrtý nejhorší v republice. Za poslední dva roky zde připadá 1 919 nehod na 100 tisíc obyvatel; více jich mají pouze Liberecký, Ústecký a Středočeský kraj. Při přepočtu na délku silniční a dálniční sítě je kraj pátý nejhorší s 336 nehodami a při přepočtu na rozlohu šestý nejhorší s 230 nehodami.

Regionální nehodové konference hledají řešení pro nejrizikovější místa na silnicích

Regionální nehodové konference Česko bez nehod otevírají odbornou diskusi nad nejrizikovějšími místy na silnicích v jednotlivých krajích a hledají konkrétní řešení, která mohou vést ke snížení počtu dopravních nehod. Setkání propojují detailní data o nehodovosti s praktickými zkušenostmi policie, samospráv i správců komunikací a vytvářejí prostor pro společnou debatu nad tím, jak riziková místa postupně proměňovat v bezpečnější úseky silnic.

Pramen: denik.cz

Projekt navazuje na dlouhodobou analytickou práci s daty o dopravních nehodách. V předchozích letech bylo v jeho rámci identifikováno a analyzováno 537 rizikových nehodových lokalit po celé České republice. Na 304 z nich již byla alespoň částečně realizována opatření, u dalších se připravují nebo postupně zavádějí změny. Regionální konference proto kladou důraz především na praktická řešení a sdílení zkušeností s tím, jak lze riziková místa na silnicích upravit.

Každá konference vychází z aktuální datové analýzy dopravní nehodovosti v daném kraji, kterou připravuje společnost DataFriends ve spolupráci s akademickými odborníky z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze. Analýza identifikuje deset nejrizikovějších lokalit v regionu, které jsou na konferenci detailně představeny a diskutovány s cílem pojmenovat konkrétní kroky vedoucí ke zlepšení bezpečnosti.

Do diskuse se zapojují zástupci krajů, měst a obcí, Policie České republiky, BESIP, správců komunikací i další odborníci, kteří se na bezpečnosti dopravy podílejí. Projekt je financován z prostředků Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Mediálním a organizačním partnerem je VLTAVA LABE MEDIA a její regionální Deníky, které pomáhají přenášet debatu o bezpečnosti silnic také směrem k veřejnosti.

„Regionální nehodové konference nám umožňují detailně zmapovat riziková místa v každém regionu, identifikovat příčiny nehod a diskutovat o tom, jaké kroky je třeba podniknout pro jejich nápravu. Zvyšování bezpečnosti není otázkou jednoho roku, ale dlouhodobé spolupráce. Data z Portálu nehod ukazují, kde má smysl zasáhnout, a konference jsou místem, kde se z analýz stávají konkrétní opatření,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.


Pramen: deník.cz

Výstupy z konferencí jsou postupně zveřejňovány na webu www.ceskobeznehod.cz, kde vzniká interaktivní mapa řešených nehodových míst. U jednotlivých lokalit jsou zde dostupné základní informace, data o nehodovosti i závěry odborné diskuse, aby s nimi mohly dále pracovat kraje, obce i odborná veřejnost.

Pramen: Portál nehod

Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.