Brno, 13. května 2026 – Jihomoravský kraj patří v absolutních číslech mezi regiony s vysokým počtem dopravních nehod. Největší koncentrace je dlouhodobě v Brně a jeho okolí. Na Regionální nehodové konferenci Česko bez nehod proto policisté, dopravní experti, správci silnic i zástupci kraje řešili konkrétní lokality, kde se kolize opakují, a hledali opatření, která mohou riziko snížit.
Kde se v Jihomoravském kraji opakují vážné dopravní problémy? Jak proměnit statistiky v konkrétní úpravy silnic, které mohou zabránit dalším kolizím? Právě tyto otázky řešila Regionální nehodová konference Česko bez nehod (www.ceskobeznehod.cz), která se 28. dubna 2026 konala v administrativním a školicím centru Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně.
Setkání zaměřené na rizikové úseky silnic v kraji se konalo pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha a primátorky Brna Markéty Vaňkové. Do debaty se zapojili zástupci policie, kraje, BESIP, správci komunikací i odborníci z Fakulty dopravní ČVUT. Společným tématem byla místa, kde se dopravní karamboly opakují, a možnosti, jak jejich riziko snížit.
Regionální nehodové konference Česko bez nehod stojí na jednoduchém principu: nejprve přesná data, potom odborná diskuse a nakonec návrhy konkrétních opatření. Analytici Portálu nehod a společnosti DataFriends vyhodnocují dopravní situaci v jednotlivých krajích a ukazují, kde se problémy opakují nejčastěji. Právě tato data tvoří základ pro debatu lidí, kteří mají k dopravní bezpečnosti v regionu nejblíže. „Regionální nehodové konference nám umožňují detailně zmapovat riziková místa v každém regionu, identifikovat příčiny nehod a diskutovat o tom, jaké kroky je třeba podniknout pro jejich nápravu,“ vysvětluje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Pramen: deník.cz
Podle něj nejde pouze o samotná čísla. Smyslem setkání je propojit samosprávy, policii, správce komunikací a dopravní experty tak, aby se z analýz staly praktické kroky. „Zvyšování bezpečnosti není otázkou jednoho roku, ale dlouhodobé spolupráce. Data z Portálu nehod ukazují, kde má smysl zasáhnout, a konference jsou místem, kde se z analýz stávají konkrétní opatření,“ uvedl Chalas.
Křižovatka u Újezdu – řidiči často nedají přednost
Na konferenci se velká pozornost věnovala křižovatce u Újezdu. Mezi Sokolnicemi a Újezdem u Brna se na hlavní silnici II/418 kříží provoz od Brna, okolních obcí i nádraží. Právě tady, v průsečné křižovatce se silnicí III/4176, se za posledních pět let stalo 27 kolizí. Odhadovaná škoda dosahuje 6,7 milionu korun a nejčastější příčina se opakuje: řidiči na vedlejší silnici nedají přednost.
Hlavní silnice II/418 vede křižovatkou ve směru východ–západ. Před samotným místem je v obou směrech snížena nejvyšší dovolená rychlost na 70 kilometrů v hodině. Vedlejší ramena napojují na jedné straně obec Prace, na druhé autobusové a vlakové nádraží. V bezprostřední blízkosti jižního ramene se navíc nacházejí průmyslové areály, což zvyšuje dopravní význam místa.
„Nejčastěji jde o střety vozidel z boku. Ve statistikách se opakují především srážky s jinými vozidly, konkrétně šestnáctkrát z boku a osmkrát bočním střetem. Hlavní příčinou nehod je nerespektování příkazu dopravní značky ‚Dej přednost v jízdě‘, případně ‚Stůj, dej přednost v jízdě‘. Většina havárií se stala za dne a na suché vozovce, noční nehodovost zde zaznamenána nebyla. Data zároveň ukazují mírně klesající trend, místo ale zůstává problémové,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Podle odborníků se zde potkává několik rizikových faktorů. Křižovatka leží v místě vrcholového oblouku silnice II/418, což zhoršuje její postřehnutelnost pro řidiče jedoucí po hlavní. Rozhled z vedlejších ramen zároveň omezují prostorové vedení komunikace, zeleň i neprůhledné oplocení průmyslových areálů. V diskusi na brněnské Regionální nehodové konferenci zaznělo také pravděpodobné nedodržování nejvyšší dovolené rychlosti na hlavní komunikaci.
Pramen: deník .cz
Místo se podle účastníků konference řeší delší dobu. V minulosti zde už proběhly dílčí úpravy, například doplnění vodorovného značení, stop čáry, nápisů na vozovce nebo dalších symbolů. Ani tato opatření však problém zcela neodstranila. Za hlavní cestu ke zlepšení nyní odborníci považují stavební úpravu křižovatky. Pro lokalitu se zpracovává projektová dokumentace na přestavbu na okružní křižovatku. Právě ta by měla pomoci zpomalit provoz na hlavním tahu, zpřehlednit průjezd a snížit riziko bočních střetů, které zde patří k nejčastějším.
Traffic Eye: senzor ukazuje, co se na rizikové křižovatce skutečně děje
Jako podklad k diskusi na jihomoravské Regionální nehodové konferenci Česko bez nehod sloužila i unikátní data z měření pomocí Traffic Eye.
Traffic Eye je měřicí technologie, která pomáhá odhalovat dopravní problémy ještě předtím, než skončí další kolizí. Senzor se instaluje přímo na vytipované místo, například na křižovatku, přechod nebo výjezd z vedlejší silnice. Nepoužívá kameru a nenarušuje soukromí. Místo obrazu sleduje pohyb účastníků provozu, měří rychlost, směr jízdy a intenzitu dopravy. Na vyhodnocování dat se podílí i umělá inteligence.
„Naším cílem je pomáhat městům a obcím zvyšovat bezpečnost na silnicích pomocí dat. Traffic Eye umožňuje rychle a přesně zjistit, co se na konkrétním místě děje – jaká je intenzita provozu, kde řidiči chybují a co je třeba změnit, aby se snížilo riziko nehod. Data jsou dostupná okamžitě po instalaci, což umožňuje rychle reagovat a činit rozhodnutí založená na reálných číslech,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
V Jihomoravském kraji Traffic Eye od 2. dubna 2026 měří dopravu právě na nejrizikovějším místě kraje – již zmíněné křižovatce silnice II/418 s ulicí Nádraží mezi Sokolnicemi a Újezdem u Brna.
„Měření potvrdilo, že křižovatka je výrazně zatížená hlavně v pracovních dnech. Nejvytíženějším dnem je středa, kdy tudy projede v průměru 9 250 vozidel denně. V ostatních pracovních dnech zůstává intenzita provozu také vysoká, zatímco o víkendech klesá přibližně na 6 000 vozidel denně. V odpolední špičce mezi 15. a 16. hodinou projede křižovatkou v průměru téměř 800 vozidel za hodinu, tedy zhruba 13 aut za minutu. Právě 16. hodina je zároveň podle nehodových statistik nejrizikovější – došlo během ní k sedmi nehodám,“ uvedla Aneta Kantorová, analytička společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Z pohledu dnů jsou nejrizikovější všední dny. Od pondělí do čtvrtka bylo evidováno celkem 26 kolizí, zatímco v neděli tři a v sobotu jedna. Nejvytíženějšími směry jsou oba směry na hlavní silnici II/418 mezi Sokolnicemi a Újezdem u Brna, přičemž mírně převažuje provoz od Sokolnic. Z vedlejších směrů je výraznější odbočení doprava od Telnice směrem na Újezd u Brna. Od obce Prace pak vozidla častěji míří na Sokolnice nebo pokračují přímo na Telnici.
Data také ukázala rozdíly v dodržování rychlosti. Limit 70 km/h respektuje ve směru od Sokolnic 94 % vozidel, zatímco ve směru od Újezdu u Brna jen 83 % řidičů. Překračování rychlosti se nejčastěji objevuje ve všední dny mezi 6. a 7. hodinou ranní a také o víkendech. Právě kombinace vysoké intenzity dopravy, častého nedání přednosti a rozdílného dodržování rychlosti dává podle měření obcím i dopravním expertům konkrétní podklad pro rozhodování o dalších úpravách křižovatky.
V zatáčkách u Heršpic rychlost zrazuje hlavně na mokru
A jakým dalším místem se jihomoravská Regionální nehodová konference Česko bez nehod zabývala? Například zatáčkami u Heršpic. U Heršpic na Vyškovsku se silnice I/54 láme do dvou protisměrných zatáček. Právě v tomto úseku, na hranici okresů Hodonín a Vyškov, se za posledních pět let stalo 23 havárií. Odhadovaná škoda dosahuje 1,8 milionu korun a data ukazují jeden výrazný společný znak: téměř 80 % kolizí se odehrálo na mokré vozovce.
„Místo je rizikové hlavně kvůli kombinaci směrově i výškově komplikovaného vedení silnice. Před oblouky je v obou směrech snížena rychlost na 60 kilometrů v hodině. Na vnější straně druhé zatáčky se k silnici I/54 napojuje lesní účelová komunikace, po které zároveň vede cyklotrasa číslo 473. Napojení má podobu vidlicové křižovatky,“ uvádí Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Data z posledních pěti let ukazují, že nejvíce kolizí se zde stává v průběhu odpolední dopravní špičky. Typickým scénářem nejsou střety dvou aut, ale náraz do pevné překážky. Takových případů bylo evidováno patnáct.
Nejčastější příčinou je nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, které stálo za devíti karamboly. Dalších osm havárií souviselo s nepřiměřenou rychlostí vzhledem k dopravně-technickému stavu komunikace. V místě, kde se silnice vlní směrově i výškově, tak řidiči často vjíždějí do oblouků rychleji, než odpovídá podmínkám na vozovce.
Část bezpečnostních opatření už v místě existuje. Na vnější straně západního směrového oblouku je svodidlo se zvýšenou ochranou motocyklistů a vozovka má zlepšené protismykové vlastnosti pomocí mikrokoberce. Podle doporučení by ale bylo vhodné dále řešit pasivní bezpečnost komunikace, tedy odstranit nebo ochránit pevné překážky, doplnit vodicí tabule u druhého, východního směrového oblouku a upravit vedení cyklistické dopravy. Právě kombinace lepší orientace v obloucích, bezpečnějšího okolí silnice a jasnějšího vedení cyklistů může podle odborníků snížit riziko dalších nárazů mimo vozovku.
Pramen: deník.cz
Deset míst, kde je třeba zvýšit pozornost
Na Regionální nehodové konferenci v Brně zazněla i další konkrétní riziková místa, která se v dlouhodobých statistikách ukazují jako nejproblémovější z hlediska dopravní bezpečnosti. Analýza Portálu nehod přinesla detailní přehled nehodovosti za posledních pět let. Tady jsou místa, kde by měli být řidiči obzvlášť opatrní:
TOP 10 nejrizikovějších dopravních míst v Jihomoravském kraji
Okres Brno-venkov – průsečná křižovatka silnic II/418 a III/4176 u města Újezd u Brna. Za posledních pět let 27 nehod, odhadovaná škoda 6,7 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě.
Okres Vyškov – mezikřižovatkový úsek na silnici I/54 u obce Heršpice. Za posledních pět let 23 nehod, odhadovaná škoda 1,8 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
Okres Brno-město – mimoúrovňová křižovatka silnice I/50 Ostravská s ulicí Holzova. Za posledních pět let 17 nehod, odhadovaná škoda 2,8 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti při odbočování vlevo.
Okres Brno-město – světelná křižovatka silnic I/42 Královopolská a II/640 Hradecká. Za posledních pět let 16 nehod, odhadovaná škoda 2,2 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti při odbočování vlevo.
Okres Hodonín – průsečná křižovatka ulic Brandlova a Marxova v Hodoníně. Za posledních pět let 14 nehod, odhadovaná škoda 1,8 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Stůj, dej přednost v jízdě.
Okres Blansko – odsazená křižovatka silnice I/43 a silnic III/3764 a III/37428 u obce Voděrady. Za posledních pět let 13 nehod, odhadovaná škoda 1,3 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě.
Okres Vyškov – křižovatka na připojení dálnice D1 se silnicemi II/428 a III/4284 u města Ivanovice na Hané. Za posledních pět let 9 nehod, odhadovaná škoda 1,6 milionu korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě.
Okres Brno-město – přechod pro chodce v ulici Vejrostova v brněnské části Bystrc. Za posledních pět let 6 nehod, odhadovaná škoda 140 tisíc korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu.
Okres Brno-město – přechod pro chodce v ulici Drobného u parku Lužánky. Za posledních pět let 8 nehod, odhadovaná škoda 355 tisíc korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu.
Okres Blansko – přechod pro chodce na silnici II/374 Sokolská ve městě Boskovice. Za posledních pět let 6 nehod, odhadovaná škoda 156 tisíc korun. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu.
Pramen: Portál nehod
Pozn.: Top 10 rizikových míst bylo vybráno na základě analýzy nehodových dat za posledních pět let. Mohou se tedy lišit od mapy rizikových míst na Portálu nehod, která vychází z informací za poslední dva roky.
Nehodovost v Jihomoravském kraji – nejvíce se bourá v Brně a okolí
Data Portálu nehod (www.portalnehod.cz) ukazují, že Jihomoravský kraj patří z hlediska absolutního počtu dopravních nehod k nejhorším regionům v Česku. Za celé sledované období 2010 až 2025 zde policie evidovala v průměru 6 658 nehod ročně. To je páté nejvyšší číslo po Praze, Středočeském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
„Největší koncentrace kolizí je dlouhodobě v okrese Brno-město, kde se ročně stane v průměru 2 446 nehod. Následuje Brno-venkov s průměrem 1 478 karambolů ročně a Hodonín, kde data ukazují průměrně 648 událostí za rok. Na opačném konci krajského žebříčku je okres Znojmo s průměrně 468 haváriemi ročně,“ uvádí Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Podle analytiků Portálu nehod je pro Jihomoravský kraj podstatné zejména to, že za velkou částí kolizí stojí chování samotných řidičů. „Celkem 58,33 procenta nehod v Jihomoravském kraji způsobí samotní řidiči, a to především nesprávným způsobem jízdy, který často neodpovídá hustotě provozu,“ upozornil Marek Sibal. Jde o čtvrtý nejvyšší podíl v Česku po Praze, Jihočeském a Moravskoslezském kraji.
Pramen: deník.cz
Mezi nejčastější prohřešky patří nedodržení bezpečné vzdálenosti, nepozornost, nevěnování se plně řízení, ale také nebezpečné manévry, například couvání nebo otáčení v místech, kde to není povoleno. Výrazným problémem je také nedání přednosti v jízdě. Tato příčina stojí za 13,40 % nehod v kraji, což je druhý nejhorší výsledek v republice hned po Praze.
Zajímavý obraz ale dávají relativní ukazatele. Při přepočtu nehod za poslední dva roky na počet obyvatel patří Jihomoravský kraj naopak k nejméně rizikovým regionům. Na 100 tisíc obyvatel zde připadá 921 nehod, což je nejnižší hodnota v Česku. Při přepočtu na rozlohu jde o 158 nehod na 100 kilometrů čtverečních, což kraj řadí do druhé poloviny republikového srovnání, konkrétně na pátou nejnižší hodnotu.
Podobně průměrně vychází region při přepočtu na délku dálniční a silniční sítě. Na 100 kilometrů komunikací zde připadá 254 nehod, což je sedmá nejlepší hodnota v republice. Přesto podle analytiků zůstává problémem vysoký podíl příčin, které mohou řidiči přímo ovlivnit – rychlost, způsob jízdy nebo nedání přednosti. V této kategorii je Jihomoravský kraj pátý nejhorší v Česku.
„Analýza tak ukazuje dvojí obraz kraje. V přepočtu na obyvatele nebo rozlohu nevychází jižní Morava jako extrémně rizikový region. V absolutních číslech, zejména kvůli Brnu a jeho okolí, ale patří mezi kraje s vysokým počtem dopravních událostí. A právě proto se odborná část konference soustředila na konkrétní místa, kde se problémy opakují a kde mohou přesná data pomoci navrhnout účinnější opatření,“ uvádí Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Regionální nehodové konference hledají řešení pro nejrizikovější místa na silnicích
Regionální nehodové konference Česko bez nehod otevírají odbornou diskusi nad nejrizikovějšími místy na silnicích v jednotlivých krajích a hledají konkrétní řešení, která mohou vést ke snížení počtu dopravních nehod. Setkání propojují detailní data o nehodovosti s praktickými zkušenostmi policie, samospráv i správců komunikací a vytvářejí prostor pro společnou debatu nad tím, jak riziková místa postupně proměňovat v bezpečnější úseky silnic.
Projekt navazuje na dlouhodobou analytickou práci s daty o dopravních nehodách. V předchozích letech bylo v jeho rámci identifikováno a analyzováno 537 rizikových nehodových lokalit po celé České republice. Na 304 z nich již byla alespoň částečně realizována opatření, u dalších se připravují nebo postupně zavádějí změny. Regionální konference proto kladou důraz především na praktická řešení a sdílení zkušeností s tím, jak lze riziková místa na silnicích upravit.
Každá konference vychází z aktuální datové analýzy dopravní nehodovosti v daném kraji, kterou připravuje společnost DataFriends ve spolupráci s akademickými odborníky z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze. Analýza identifikuje deset nejrizikovějších lokalit v regionu, které jsou na konferenci detailně představeny a diskutovány s cílem pojmenovat konkrétní kroky vedoucí ke zlepšení bezpečnosti.
Do diskuse se zapojují zástupci krajů, měst a obcí, Policie České republiky, BESIP, správců komunikací i další odborníci, kteří se na bezpečnosti dopravy podílejí. Projekt je financován z prostředků Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Mediálním a organizačním partnerem je VLTAVA LABE MEDIA a její regionální Deníky, které pomáhají přenášet debatu o bezpečnosti silnic také směrem k veřejnosti.
„Regionální nehodové konference nám umožňují detailně zmapovat riziková místa v každém regionu, identifikovat příčiny nehod a diskutovat o tom, jaké kroky je třeba podniknout pro jejich nápravu. Zvyšování bezpečnosti není otázkou jednoho roku, ale dlouhodobé spolupráce. Data z Portálu nehod ukazují, kde má smysl zasáhnout, a konference jsou místem, kde se z analýz stávají konkrétní opatření,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Výstupy z konferencí jsou postupně zveřejňovány na webu www.ceskobeznehod.cz, kde vzniká interaktivní mapa řešených nehodových míst. U jednotlivých lokalit jsou zde dostupné základní informace, data o nehodovosti i závěry odborné diskuse, aby s nimi mohly dále pracovat kraje, obce i odborná veřejnost.
Detaily týkající se počtu nehod v Jihomoravském kraji za období let 2010–2025
Hlavní příčiny nehod v okresech
Pramen: Portál nehod
Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.
