Zlín, 14. října 2025 – Podle dat Portálu nehod došlo na silnicích Zlínského kraje během posledních dvou let k více než sedmi tisícům dopravních nehod. Nejrizikovější místa odhalila analýza Portálu nehod. Dopravní odborníci na Regionální dopravní konferenci Zlínského kraje hledali cesty, jak nebezpečí nehod snížit.
Regionální dopravní konference pro Zlínský kraj se počátkem října uskutečnila v ikonickém Baťově mrakodrapu. Pod záštitou hejtmana Radima Holiše a primátora města Jiřího Korce se zde setkali odborníci na dopravu, zástupci policie, BESIPu, krajské správy silnic i samospráv, aby společně hledali cesty, jak zvýšit bezpečnost na silnicích.
Cílem konference bylo pojmenovat nejrizikovější místa na silniční síti Zlínského kraje a navrhnout konkrétní opatření, která by mohla pomoci předejít dalším nehodám. Podkladem pro diskusi byla podrobná analýza Portálu nehod, jehož datoví analytici ze společnosti DataFriends dlouhodobě mapují příčiny dopravních kolizí v jednotlivých regionech.
Na konferenci ve Zlíně představili experti desítku nejrizikovějších míst kraje, mezi nimiž převažovaly především křižovatky s vysokou intenzitou provozu. Debata se soustředila nejen na příčiny nehod – například nepozornost řidičů, jízdu na červenou nebo chybně umístěné přechody – ale i na návrhy řešení, které by mohly situaci zlepšit.Zlínská křižovatka patří k nejrizikovějším místům v kraji
Rušná křižovatka třídy Tomáše Bati s ulicí Dlouhá v samém centru Zlína je podle odborníků nejnebezpečnějším místem Zlínského kraje. Jen za posledních pět let se zde podle Portálu nehod stalo 21 dopravních nehod, při nichž bylo deset lidí zraněno. Za poslední dva roky jich bylo dokonce deset. Nejčastější příčinou bývá nevěnování se řízení a chyby při průjezdu křižovatkou.
„Místo se nachází v dopravně nejzatíženější části Zlína, kam se sjíždějí řidiči z okolních obcí a kde se střetává individuální doprava, městské autobusy i velké množství chodců. Intenzita provozu i počet směrů, ze kterých vozidla přijíždějí, zvyšují riziko chyb a kolizí. Podle analýzy Portálu nehod zde vznikla škoda přesahující čtyři miliony korun,“ uvedl Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Křižovatka je problematická zejména kvůli nedostatečně přehlednému vodorovnému značení. Řidiči jedoucí z vedlejších směrů často chybují při zařazování do jízdních pruhů nebo při odbočování, protože po průjezdu křižovatkou dochází ke změně počtu pruhů. K nehodám přispívá i nevhodné umístění všech tří přechodů pro chodce, které se nacházejí příliš blízko křižovatky. Řidiči tak nemají dostatečný prostor zaregistrovat přecházející osoby, což zvyšuje riziko střetů.
Město Zlín plánuje rozsáhlou modernizaci světelného signalizačního značení na všech hlavních křižovatkách, včetně této. Nové semafory mají přinést efektivnější řízení dopravy, plynulejší průjezd a zklidnění situace v centru. Systém bude umět detekovat i chodce a lépe přizpůsobovat délku signálů aktuální dopravní situaci.
Pramen: Deník.cz
Křižovatka v Kroměříži: časté jízdy na červenou a špatná orientace řidičů
Dalším rizikovým místem Zlínského kraje je křižovatka ulic Kotojedská, Moravská a Obvodová v Kroměříži. Podle analýzy Portálu nehod zde za posledních pět let došlo k osmnácti dopravním nehodám, při nichž bylo devět lidí zraněno. Jen za poslední dva roky se zde stalo devět nehod. Nejčastější příčinou bývá jízda na červené světlo, která se zde opakuje překvapivě často.
Na první pohled jde o standardní městskou křižovatku, kde se setkává silnice II/367 s dvěma vedlejšími ulicemi. Přesto zde řidiči často chybují, zejména při přejíždění mezi pruhy a odbočování. Místní upozorňují, že zejména řidiči, kteří křižovatku neznají, se zde špatně orientují – není jim vždy jasné, do kterého pruhu se zařadit. Problémy zvyšuje i zeleň v okolí, která v některých úhlech zhoršuje rozhled.
Podle odborníků by situaci mohla zlepšit úprava vodorovného dopravního značení a doplnění směrových tabulí, které by řidičům jasněji napověděly, kam se jednotlivé pruhy napojují. Policie upozorňuje, že i malé změny v označení by mohly přispět ke snížení počtu kolizí, zejména v případě řidičů, kteří místem projíždějí poprvé. Zástupci města i kraje se shodli, že vhodné by bylo také prořezání zeleně, která místy zakrývá výhled.
Město Kroměříž počítá v této lokalitě s instalací úsekového měření rychlosti, které by mělo zklidnit dopravu a přimět řidiče k opatrnější jízdě. Odborníci zároveň očekávají, že po dokončení dálnice D55, která část tranzitní dopravy odvede mimo město, se zatížení této křižovatky výrazně sníží.
Železniční přejezd u zastávky Zlín-Podvesná sleduje Traffic Eye
Nedaleko železniční zastávky Zlín-Podvesná probíhá od září detailní měření dopravní situace pomocí systému Traffic Eye. Právě tento přejezd, vybavený pouze světelným signalizačním zařízením bez závor, patří dlouhodobě k nejrizikovějším místům v okolí. Podle analýzy Portálu nehod se zde od roku 2020 stalo osm dopravních nehod.
Přejezd leží v komplikovaném dopravním uzlu, kde se sbíhají ulice Podvesná XVII, Hornomlýnská, Broučkova a Díly VI. Každý pracovní den tudy projede přibližně jedenáct tisíc vozidel, o víkendech kolem sedmi tisíc. Odpolední špička přináší až tisíc průjezdů za hodinu, přičemž provoz je tvořen převážně osobními vozy a dopravou směřující do centra města.
„Měření ukazuje, že řidiči zde často riskují – nerespektují výstražnou signalizaci, projíždějí přejezd těsně před příjezdem vlaku nebo se rozjíždějí příliš brzy po zhasnutí světel. Podle příčin nehod jsou zde časté i případy, kdy se vozidla vyhýbají protijedoucím bez dostatečné boční vzdálenosti nebo se v těsné blízkosti kolejí otáčejí,“ upřesnila datová analytička Petra Marková ze společnosti DataFriends.
Inteligentní senzorický systém Traffic Eye umožňuje městu sledovat reálné chování řidičů bez použití kamer či zásahu do soukromí. Zařízení analyzuje trajektorii jízdy a na jejich základě vyhodnocuje směry pohybu a dále měří například rychlost vozů. Data z přejezdu Podvesná přinášejí podrobný přehled o hustotě provozu, časech dopravních špiček i o tom, kolik řidičů porušuje pravidla.
„Výsledky měření mají být pro město Zlín důležitým podkladem pro rozhodování o dalších krocích. Traffic Eye přináší konkrétní čísla, která mohou posloužit při návrhu úprav dopravního značení, zlepšení výstražného systému nebo při úvahách o stavebních změnách v okolí přejezdu. Systém tak dává obcím a městům do ruky přesné informace o tom, kde a proč dochází k rizikovému chování. Díky nim lze přijímat opatření dřív, než se stane další nehoda,“ komentuje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Pramen: Deník.cz
Top 10 nejrizikovějších dopravních míst ve Zlínském kraji
Okres Zlín – křižovatka třídy Tomáše Bati (I/49) a ulice Dlouhá ve Zlíně
Za posledních pět let 21 nehod, 10 zraněných. Za poslední dva roky 10 nehod. Nejčastější příčina nehod: nevěnování se řízení vozidla.
Okres Vsetín – úsek silnice II/150 v extravilánu u obce Loučka
Za posledních pět let 18 nehod, 10 zraněných. Za poslední dva roky 4 nehody. Nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem, typicky střety se zvěří nebo vliv přírodních podmínek.
Okres Kroměříž – křižovatka ulice Kotojedská (II/367) s ulicemi Moravská a Obvodová v Kroměříži
Za posledních pět let 18 nehod, 9 zraněných. Za poslední dva roky 9 nehod. Nejčastější příčina nehod: jízda na červené světlo.
Okres Uherské Hradiště – mimoúrovňová křižovatka na silnici I/50 u obce Zlechov
Za posledních pět let 18 nehod, 7 zraněných. Za poslední dva roky 7 nehod. Nejčastější příčina nehod: nevěnování se řízení vozidla.
Okres Uherské Hradiště – křižovatka třídy Maršála Malinovského (I/55) a ulic Svatoplukova a U Stadionu v Uherském Hradišti
Za posledních pět let 15 nehod, 11 zraněných. Za poslední dva roky 9 nehod. Nejčastější příčina nehod: nedání přednosti při odbočování vlevo.
Okres Zlín – mimoúrovňová křižovatka na silnici I/55 u Štěrkoviště v Otrokovicích
Za posledních pět let 11 nehod, 10 zraněných. Za poslední dva roky 5 nehod. Nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
Okres Zlín – lesní úsek silnice II/490 u Bohuslavic u Zlína
Za posledních pět let 15 nehod, 7 zraněných. Rizikové jsou zde nehody za mokra a za zhoršené viditelnosti.
Okres Zlín – železniční přejezd u vlakové zastávky Zlín-Podvesná
Za posledních pět let 9 nehod, 2 zranění. Časté jsou zde nehody způsobené nedáním přednosti projíždějícímu vlaku.
Okres Zlín – podjezd pod železnicí v ulici Dlouhá (II/490) ve Zlíně
Za posledních pět let 16 nehod, bez zranění. Rizikové jsou zde nehody nákladních vozidel, která se nevejdou do výškového profilu podjezdu.
Okres Kroměříž – okružní křižovatka silnice II/437 a ulice Hostýnská v Bystřici pod Hostýnem
Za posledních pět let 5 nehod, 4 zranění. Časté jsou zde kolize cyklistů s osobními vozidly.
Top 10 rizikových míst bylo vybráno na základě analýzy nehodových dat za posledních pět let. Mohou se tedy lišit od Mapy rizikových míst na Portálu nehod, která vychází z informací za poslední dva roky.
Pramen: Deník.cz
Zlínský kraj – nehody se zvěří tvoří téměř pětinu všech případů
Z hlediska dopravní nehodovosti se při přepočtu na délku silniční sítě s hodnotou 330 nehod na 100 kilometrů silnic řadí Zlínský kraj na sedmé místo v České republice. Během posledních dvou let se zde podle dat Portálu nehod stalo celkem 7 121 dopravních nehod.
Podobné pořadí vychází i při přepočtu na rozlohu území. Na 100 km² připadá 180 nehod, což znamená, že Zlínský kraj zůstává na sedmé pozici za Prahou, Moravskoslezským, Libereckým, Ústeckým, Středočeským a Olomouckým krajem. Zajímavé přitom je, že kraje s výrazně většími městy a hustším provozem – jako Jihomoravský nebo Královéhradecký – si v žebříčku vedou lépe.
„Nejčastější příčinou dopravních nehod ve Zlínském kraji zůstává nesprávný způsob jízdy řidičů, který stojí za více než polovinou (53,7 %) všech kolizí. Ve srovnání s ostatními regiony je však ve Zlínském kraji patrný vyšší podíl nehod, které nezavinil řidič – téměř 20 % všech případů. Důvodem je vysoký počet střetů se zvěří, které tvoří 17,8 % všech nehod. V tomto ohledu je Zlínský kraj druhý nejhorší v České republice, hned po Kraji Vysočina. Velká rozloha zalesněných a zemědělských oblastí tak významně ovlivňuje celkovou bezpečnost silničního provozu,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Nehodovost je v kraji výrazně koncentrována do dvou hlavních oblastí. Okres Zlín se na celkovém počtu nehod podílí z více než 35 % (v průměru 1 305 nehod ročně), následuje okres Uherské Hradiště s podílem 25 % a přibližně 936 nehodami ročně. Na dalších místech jsou okres Vsetín (21 %, 784 nehod) a okres Kroměříž (18 %, 674 nehod).
Regionální dopravní konference pomáhají městům zvyšovat bezpečnost na silnicích
Regionální dopravní konference, které se každoročně konají ve všech krajských městech České republiky, přinášejí konkrétní výsledky – místa, kde se dříve bouralo, se díky nim postupně mění v bezpečnější úseky.
Za projektem, který pomáhá městům a obcím řešit riziková místa na jejich silnicích, stojí společnosti RSE Project a DataFriends, provozovatel analytického Portálu nehod. Ten nabízí nejucelenější databázi dopravních nehod v Česku a díky podrobným statistikám umožňuje odborníkům i samosprávám přesně lokalizovat problematické křižovatky, úseky či celé tahy.
„Regionální dopravní konference nejsou jen o číslech. Jsou o tom, jak data přetavit do konkrétních kroků, které zachraňují lidské životy,“ říká Jan Chalas z Portálu nehod, který provozuje společnost DataFriends. Každé konferenci předchází detailní analýza dopravní situace v daném kraji. Výsledkem je seznam nejrizikovějších míst – právě těm se účastníci věnují nejvíce. Na výběru těchto lokalit se podílí expertní komise složená ze zástupců BESIPu, Policie ČR, RSE Project a analytiků ze společnosti DataFriends.
Projekt regionálních dopravních konferencí je financován z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. A právě díky tomuto propojení odborné, komunální i státní sféry má šanci skutečně měnit dopravní mapu Česka k lepšímu.
Detaily týkající se počtu nehod ve Zlínském kraji za období let 2010–2024
Pramen: Portálnehod.cz
Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.
