Ústí nad Labem, 27. října 2026 – Na každých 100 tisíc obyvatel Ústeckého kraje připadlo během let 2024 a 2025 celkem 2 151 dopravních nehod, druhý nejvyšší počet v České republice. Nesprávný způsob jízdy a nepřiměřená rychlost přitom stojí za více než 72 % všech kolizí. Regionální nehodová konference Česko bez nehod se zaměřila na konkrétní riziková místa – od zatáček u Jiřetína pod Jedlovou přes problematickou křižovatku v Chomutově až po silnici mezi Březnem a Droužkovicemi. Měření Traffic Eye v Rumburku navíc ukázalo, že každé páté auto přijíždějící z ulice U Nemocnice před vjezdem do křižovatky výrazně nezpomalí.

Na jednom místě řidiči nezvládají rychlost v zatáčkách, jinde chybují při dávání přednosti nebo jim cestu zkříží lesní zvěř. Rizikové úseky na silnicích Ústeckého kraje mají různou podobu a každý vyžaduje jiné řešení. Právě možnostem, jak na těchto místech omezit počet kolizí, se věnovala Regionální nehodová konference Česko bez nehod (www.ceskobeznehod.cz), která se 14. října uskutečnila v konferenčním sále Krajského úřadu Ústeckého kraje v Ústí nad Labem. Setkání se konalo pod záštitou hejtmana Richarda Brabce a ústeckého primátora Petra Nedvědického.

Základem diskuse byla data Portálu nehod. Analytici společnosti DataFriends, která projekt organizuje, vytipovali ve spolupráci s odborníky z Fakulty dopravní ČVUT v Praze deset rizikových lokalit. O jejich možných úpravách diskutovali zástupci kraje, Policie ČR, BESIPu, samospráv, správců komunikací a další dopravní odborníci. Někde může pomoci výraznější značení nebo doplnění bezpečnostních prvků, jinde bude nutné zasáhnout do samotného uspořádání silnice.

Zdroj: deník.cz

„Regionální nehodové konference nám umožňují detailně zmapovat riziková místa v každém regionu, identifikovat příčiny nehod a diskutovat o tom, jaké kroky je třeba podniknout pro jejich nápravu,“ vysvětluje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod. Podle něj jsou právě podrobná data důležitým vodítkem pro rozhodování obcí a krajů, kde upravit dopravní značení, instalovat bezpečnostní prvky nebo posílit policejní dohled.

A která místa se dostala do hledáčku odborníků? Mezi vybranými lokalitami se objevily například křižovatky u Blšan a Skršína nebo problematická zatáčka u Ludvíkovic. Podrobně se diskutovalo také o silnici I/9 u Jiřetína pod Jedlovou, složité křižovatce v Chomutově a úseku mezi Březnem a Droužkovicemi, kde se opakovaně střetávají auta s lesní zvěří.

U Jiřetína pod Jedlovou řidiči riskují při předjíždění před zatáčkou

„Devětadvacet nehod, osm lehce zraněných a škoda odhadovaná na 5,1 milionu korun. Taková je pětiletá bilance úseku silnice I/9 mezi Dolním Podlužím a Svorem, nedaleko Jiřetína pod Jedlovou. Nejčastější příčinou zde bylo nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, které stálo za 15 kolizemi. V jedenácti případech šlo o havárii vozidla, stejně často policie evidovala náraz do pevné překážky. Většina karambolů se odehrála na mokré silnici, především kolem poledne a během odpolední dopravní špičky,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Problematický úsek tvoří levotočivá zatáčka, v níž silnice současně mění sklon. Ve stoupání mají řidiči k dispozici přídavný jízdní pruh, který jim umožňuje předjíždět pomalejší auta a kamiony. Právě jeho ukončení v blízkosti zatáčky však představuje riziko. Někteří motoristé se totiž snaží předjížděcí manévr dokončit na poslední chvíli a do oblouku pak vjíždějí příliš rychle. Situaci komplikuje také nepřehledné snížení počtu jízdních pruhů ze tří na dva. Přestože na změnu směru upozorňují dopravní značky i vodicí tabule, řidiči mohou průběh silnice nesprávně odhadnout.

Zdroj: deník.cz

Nehodovost má však v posledních letech klesající tendenci. Ředitelství silnic a dálnic zde provedlo protismykovou úpravu vozovky v podobě barevně odlišeného mikrokoberce, který zlepšuje přilnavost pneumatik. Za poslední dva roky se zde stalo devět nehod, z toho čtyři loni. Od začátku letošního roku do říjnové konference nebyla podle prezentovaných informací zaznamenána žádná. Zda k příznivějšímu vývoji přispěla úprava povrchu, nebo také mimořádně suché počasí, však zatím nelze jednoznačně určit.

Silničáři lokalitu dál sledují a předali ji také k posouzení bezpečnostnímu inspektorovi. Jednou z možností, jak riziko snížit, je ukončit přídavný jízdní pruh dříve, ještě před vrcholem stoupání a následnou zatáčkou. Řidiči by tak museli dokončit předjíždění s větším předstihem a do nepřehledného oblouku by už vjížděli ve dvou pruzích. Uvažuje se také o úpravě šířky jízdních pruhů před zatáčkou. Zatím jde pouze o doporučená opatření.

V Chomutově stojí za většinou kolizí nedání přednosti

Na křižovatce ulic Mostecká, Čelakovského a Vinohradská v Chomutově řidiči nejčastěji chybují při dávání přednosti. Z 27 nehod, které se zde za posledních pět let staly, jich hned devatenáct souviselo s nerespektováním značek „Dej přednost v jízdě“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“. Šestnáct kolizí skončilo bočním střetem vozidel. Celkem bylo lehce zraněno 15 lidí a odhadovaná škoda dosáhla 8 milionů korun. Bouralo se především během dne a většinou na suché vozovce.

„Křižovatka má poměrně složité uspořádání s několika odbočovacími pruhy a samostatným pruhem pro odbočení vpravo, odděleným dopravním ostrůvkem. Přes většinu ramen vedou také přechody pro chodce se středovými ostrůvky. Právě v takto členitém prostoru může řidič snadno přehlédnout přijíždějící auto. Vozidla řadící se vedle sebe si totiž navzájem zakrývají výhled a komplikují bezpečné vyjíždění z vedlejších ulic,“ vysvětluje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Odborníci proto doporučují nejprve podrobně prověřit dopravní situaci, včetně radarového měření rychlosti, průzkumu směrů jízdy a bezpečnostní inspekce. Výsledky by měly ukázat, jaké řešení by bylo nejvhodnější. Jednou z možností je instalace semaforů, další přestavba na okružní křižovatku. Obě varianty jsou zatím pouze návrhem a jejich případná realizace by vyžadovala další přípravu.

Zdroj: deník.cz

Mezi Březnem a Droužkovicemi se téměř 70 % nehod stalo na suché silnici

Téměř sedm z deseti nehod na silnici II/568 mezi Březnem a Droužkovicemi na Chomutovsku se odehrálo na suché vozovce. Nejčastěji se přitom bouralo večer a v noci. Za posledních pět let zde policie zaznamenala 27 kolizí, při nichž deset lidí utrpělo lehká zranění a škoda dosáhla podle odhadu pojišťoven 4,3 milionu korun. Nejčastějším typem střetu byla srážka s lesní zvěří, kterou policie evidovala sedmkrát. Dalších šest případů připadá na boční srážky vozidel.

Silnice zde prochází třemi na sebe navazujícími protisměrnými zatáčkami, po nichž následuje dlouhá rovinka. Přestože mají oblouky poměrně velký poloměr, jejich průběh není dostatečně zvýrazněn dopravním značením. Komunikace je navíc úzká a v zatáčkách chybí rozšíření, které by usnadnilo bezpečné míjení aut. Kolem silnice se střídají zemědělské pozemky s lesními porosty, odkud může na vozovku nečekaně vběhnout zvěř. Do hlavního tahu se také napojuje několik polních cest.

Dalším specifikem lokality je cyklostezka vedená podél severní strany komunikace, která v části sledovaného úseku silnici kříží. Právě zde už platí omezení rychlosti na 70 km/h. Podle Portálu nehod by bezpečnosti prospělo především rozšíření vozovky a vybudování odpovídajících krajnic. Odborníci doporučují také zvážit, zda by se sedmdesátikilometrový limit neměl prodloužit na další část rizikového úseku. V obou případech jde zatím o návrhy, nikoli o potvrzené stavební či dopravní úpravy.

Traffic Eye v Rumburku: Každé páté auto z ulice U Nemocnice výrazně nezpomalí

Křižovatka ulic Sukova, U Nemocnice a Královská v Rumburku má v policejních statistikách jednu nápadnou slabinu. Z třinácti nehod, které se zde staly od začátku roku 2020 do konce června 2026, jich jedenáct způsobilo nedání přednosti v jízdě. Viníci přitom ve všech těchto případech přijížděli z ulice U Nemocnice. Co se na křižovatce odehrává v běžném provozu, nyní podrobně sleduje systém Traffic Eye, který zde měří dopravu od 24. července.

Senzor nepoužívá kameru, ale vyhodnocuje pohyb vozidel, jejich rychlost a směry jízdy. Za dosavadní sledované období zaznamenal téměř 100 tisíc průjezdů, z nichž přibližně 90 % připadalo na osobní auta. Nejrušnějším dnem je středa, kdy místem projede v průměru 2 479 vozidel. V neděli provoz výrazně slábne a intenzita klesá zhruba na tisíc průjezdů.

„Největší nápor zažívá křižovatka ve všední dny kolem sedmé ráno. Během jediné hodiny tudy projede v průměru 447 vozidel, tedy sedm až osm každou minutu. Odpolední špička kolem 14. hodiny je o něco slabší, dosahuje 393 průjezdů za hodinu. O víkendech se dopravní ruch rozbíhá pomaleji. Ráno místem projede jen přibližně 72 aut za hodinu, nejvyšších hodnot dosahuje provoz až kolem jedné odpoledne, kdy intenzita stoupá na 207 vozidel. Nejvíce motoristů přijíždí od centra města, odkud systém zaznamenal přes 42 tisíc průjezdů. Následuje ulice U Nemocnice s přibližně 27,5 tisíce vozidel,“ uvedla Aneta Kantorová, analytička společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Právě na tomto příjezdu přineslo měření zajímavá zjištění o chování řidičů. Téměř polovina z nich (49 %) před vjezdem do křižovatky skoro zastaví, dalších 31 % zpomalí. Zbývajících 20 % projede bez výraznějšího snížení rychlosti. Rozdíly jsou patrné také podle toho, kam motoristé pokračují. Při odbočování do centra výrazně nezpomalí 22 % vozidel, směrem na Královskou je to 15 % a na Lesní pouze 9 %. Nejvíce takových průjezdů zachytil Traffic Eye během ranní špičky kolem sedmé hodiny, kdy jich ve všední dny zaznamenává v průměru 27 až 29 za hodinu.

Deset míst, kde je třeba zvýšit pozornost

Na Regionální nehodové konferenci v Ústeckém kraji zazněla i další konkrétní riziková místa, která se v dlouhodobých statistikách ukazují jako nejproblémovější z hlediska dopravní bezpečnosti. Analýza Portálu nehod přinesla detailní přehled nehodovosti za posledních pět let. Tady jsou místa, kde by měli být řidiči obzvlášť opatrní:

TOP 10 rizikových dopravních míst v Ústeckém kraji

1) Okres Děčín – obloukový úsek silnice I/9 u obce Jiřetín pod Jedlovou – za posledních pět let 29 nehod – odhadovaná škoda pojišťoven: 5,1 milionu korun – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky

2) Okres Chomutov – průsečná křižovatka ulic Mostecká, Čelakovského a Vinohradská v Chomutově – za posledních pět let 27 nehod – odhadovaná škoda pojišťoven: 8 milionů korun – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě

3) Okres Chomutov – úsek silnice II/568 mezi obcemi Březno a Droužkovice – za posledních pět let 27 nehod – odhadovaná škoda pojišťoven: 4,3 milionu korun – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem

4) Okres Louny – průsečná křižovatka silnic I/27 a III/22110 u města Blšany – za posledních pět let 24 nehod – odhadovaná škoda pojišťoven: 7,6 milionu korun – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě

5) Okres Litoměřice – průsečná křižovatka dálnice D8 a silnic II/118 a II/608 u obce Nové Dvory u Doksan – za posledních pět let 21 nehod – odhadovaná škoda pojišťoven: 11,7 milionu korun – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě

6) Okres Litoměřice – křižovatka ulice Masarykova s ulicemi Teplická, Revoluční i se železničním přejezdem ve městě Litoměřice – za posledních pět let 21 nehod – odhadovaná škoda pojišťoven: 5,4 milionu korun – nejčastější příčina nehod: řidič se plně nevěnoval řízení vozidla

7) Okres Děčín – obloukový úsek silnice I/13 u obce Ludvíkovice – za posledních pět let 20 nehod – odhadovaná škoda pojišťoven: 6,6 milionu korun – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně-technickému stavu vozovky

8) Okres Teplice – průsečná křižovatka silnic II/254, III/25327 a III/25340 u vesnice Hudcov – za posledních pět let 19 nehod – odhadovaná škoda pojišťoven: 5,7 milionu korun – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Stůj, dej přednost v jízdě

9) Okres Most – styková křižovatka silnic I/15 a I/28 u obce Skršín – za posledních pět let 18 nehod – odhadovaná škoda pojišťoven: 3,7 milionu korun – nejčastější příčina nehod: nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem

10 A) Okres Ústí nad Labem – průsečná křižovatka silnice I/30 Všebořická s ulicemi Slunná a Dukelských hrdinů v Ústí nad Labem – za posledních pět let dohromady 15 nehod – odhadovaná škoda pojišťoven: 2,9 milionu korun – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu

10 B) Okres Ústí nad Labem – průsečná křižovatka silnice I/30 s ulicemi Lipová a Plynárenská v Ústí nad Labem – za posledních pět let dohromady 14 nehod – odhadovaná škoda pojišťoven: 3,8 milionu korun – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti při odbočování vlevo

Zdroj: Portál nehod

Pozn.: Top 10 rizikových míst bylo vybráno na základě analýzy nehodových dat za posledních pět let. Mohou se tedy lišit od mapy rizikových míst na Portálu nehod, která vychází z informací za poslední dva roky.

Ústecký kraj je třetí v počtu nehod. Nejvíc se bourá kolem krajského města

Více dopravních nehod než v Ústeckém kraji řeší policie už jen v Praze a ve středních Čechách. Podle dat Portálu nehod (www.portalnehod.cz) se v regionu stane v dlouhodobém průměru 9 251 kolizí ročně, což představuje třetí nejvyšší počet v republice. Praha jich eviduje přes 18 tisíc a Středočeský kraj více než 13 tisíc za rok. Ústecký kraj však patří k nejrizikovějším regionům také při přepočtu na počet obyvatel, délku silniční sítě nebo rozlohu.

„Za roky 2024 a 2025 připadlo na každých 100 tisíc obyvatel Ústeckého kraje 2 151 nehod, což je druhý nejvyšší počet v Česku, hned po Libereckém kraji. Nepříznivě vychází také srovnání podle délky silnic a dálnic. Na každých 100 kilometrů komunikací připadlo během dvou let 410 havárií, což region řadí na čtvrté místo v republice. V přepočtu na rozlohu je dokonce třetí. Na 100 km² zde statistiky evidují 326 případů, více pouze v Praze a Moravskoslezském kraji,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Za více než sedmi z deseti kolizí přitom stojí dvě skupiny příčin. Největší podíl má podle Portálu nehod nesprávný způsob jízdy, který je příčinou 56,94 % všech případů. Dalších 15,27 % připadá na nepřiměřenou rychlost. Dohromady tak tyto dvě kategorie představují více než 72 % zaznamenaných karambolů.

Zdroj: deník.cz

Výrazné rozdíly jsou také mezi jednotlivými okresy. Nejvíce se dlouhodobě bourá na Ústecku, kde policie od roku 2010 do konce roku 2025 evidovala 29 021 nehod. S poměrně výrazným odstupem následuje Chomutovsko s 21 755 případy a Teplicko s 21 248. Velmi podobně jsou na tom Litoměřicko (20 817) a Děčínsko (20 676). Na Lounsku se za sledované období stalo 17 908 kolizí, nejméně pak na Mostecku, kde jich bylo 16 584.

Právě kolem krajského města se soustřeďuje městská, příměstská i tranzitní doprava. Podle analytiků Portálu nehod se tato kombinace výrazně promítá do statistik celého ústeckého okresu, který má v dlouhodobém srovnání nejvyšší počet havárií v kraji.

Regionální nehodové konference hledají řešení pro nejrizikovější místa na silnicích

Regionální nehodové konference Česko bez nehod propojují data o dopravních nehodách se zkušenostmi policie, samospráv, správců komunikací a dalších odborníků. Jejich cílem je pojmenovat příčiny kolizí v nejrizikovějších lokalitách jednotlivých krajů a hledat konkrétní opatření, která mohou zvýšit bezpečnost provozu.

Podkladem pro každou konferenci je aktuální analýza společnosti DataFriends připravená ve spolupráci s odborníky z Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Ta vytipuje deset nejrizikovějších míst v kraji, nad nimiž následně diskutují zástupci regionu, Portálu nehod – DataFriends, Policie ČR, BESIP, správci komunikací a další odborníci. Mediálním a organizačním partnerem je VLTAVA LABE MEDIA a její regionální Deníky.

„Data z Portálu nehod ukazují, kde má smysl zasáhnout. Regionální konference pak vytvářejí prostor, aby se z analýz stala konkrétní opatření. Zvyšování bezpečnosti je dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci všech, kdo mohou situaci na daném místě ovlivnit,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Projekt je financován z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Výstupy z konferencí jsou postupně zveřejňovány na webu www.ceskobeznehod.cz, kde vzniká také interaktivní mapa řešených rizikových míst.

Detaily týkající se počtu nehod v Ústeckém kraji za období let 2010–2025

Hlavní příčiny nehod v okresech

Zdroj: Portál nehod


Zdroj: Portál nehod