Středočeský kraj je rizikovou oblastí z hlediska nehod. Kombinuje vysokou intenzitu dojížďkového a tranzitního provozu až po lesy a louky plné zvěře

9. 12. 2024

Středočeský kraj je rizikovou oblastí z hlediska nehod. Kombinuje vysokou intenzitu dojížďkového a tranzitního provozu až po lesy a louky plné zvěře

Praha 9. prosince 2024 – Největší počet dopravních nehod celkově v rámci České republiky připadá v mezikrajském srovnání na Středočeský kraj (bez započítání hlavního města Prahy). Jejich nejčastější příčinou je nesprávný způsob jízdy (celkem 48,7 % nehod) a také překračování rychlosti (19,9 % případů). Obojí je na vysoce frekventovaných komunikacích směřujících do Prahy s hustým tranzitním, dojížďkovým i krajským provozem obrovským rizikem. Středočeský kraj, to jsou ale také lesní úseky silnic nebo pole obklopující silnice a dálnice, a tedy přirozené oblasti výskytu lesní zvěře. Právě střety s ní jsou nejčastější příčinou nehod, které vzniknou bez zavinění řidiče. Středočeský kraj je s podílem nehod nezaviněných řidiči 18,78 % třetí nejhorší v rámci ČR, hned za „kopcovitými“ kraji – Krajem Vysočina a Zlínským krajem.
Vyplývá to z údajů Portálu nehod (www.portalnehod.cz), který napomáhá v bezpečnosti silničního provozu, pravidelně hodnotí rizikovost jednotlivých lokalit častých dopravních nehod v České republice. 

Praha-východ – nejvíce nehod ročně ve Středočeském kraji
„Téměř 1 650 nehod ročně se stane na území okresu Praha-východ, který je tak okresem s nejvyšší nehodovostí ve Středočeském kraji. Následují okresy Benešov se 1 489 a Mladá Boleslav se 1 485 nehodami ročně. Zatímco u okresu Praha-východ mezi příčinami nehod jednoznačně dominuje s 55,1% podílem nesprávný způsob řízení, u okresu Benešov má podíl 45,1 % a například 24,8 % nehod zde není zaviněno řidičem – jde často o střety se zvěří, které jsou ve středních Čechách časté. U okresu Mladá Boleslav jsou statistiky podobné – 43 % nehod zaviní řidiči nesprávným způsobem řízení, naopak 22,4 % nehod není zaviněno řidičem,“ uvádí Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod.
Snímek obrazovky 2024-12-09 115803.png

Za první trojicí okresů následují z hlediska počtu nehod okresy Příbram (1 278 nehod ročně), Kladno (1 164 nehod ročně) a Praha-západ (1 128 nehod ročně). 
U dalších okresů jsou pak celkové počty nehod nižší – dá se říci, že čím je okres vzdálenější od Prahy, tím menší je nehodovost na jeho silnicích. V okrese Nymburk to je průměrně 891 nehod ročně, v okrese Mělník 889 nehod ročně a v okrese Kolín průměrně 884 nehod ročně. Statistiku uzavírají okresy Beroun (823 nehod ročně), Rakovník (691 nehod ročně) a Kutná Hora (681 nehod ročně) – kraje na pomezí Středočeského kraje a sousedních krajů s počtem nehod na poloviční úrovni ve srovnání s okresem Praha-východ. Nicméně v meziročním srovnání došlo u většiny „venkovských“ okresů ke zhoršení statistiky. Ukazuje to, že lidé se stěhují více do vzdálenějších částí Středočeského kraje, dojíždějí do Prahy a velkých měst do zaměstnání a doprava postupně houstne i tam.

Počet nehod v okresech Středočeského kraje od roku 2010 do konce roku 2023
Snímek obrazovky 2024-12-09 115839.png
Pramen: Portál nehod

Top 10 rizikových míst ve Středočeském kraji představuje výzvy pro řidiče a bezpečnost silničního provozu. Na těchto lokalitách se opakovaně vyskytují nehody s vážnými důsledky. Jsou to následující místa:
„Ve Středočeském kraji patří mezi riziková místa dálnice D4 v okrese Příbram, konkrétně úsek kolem obce Obořiště, kde za posledních pět let došlo k 55 nehodám a 13 zraněním. Na tomto místě jsou časté nehody způsobené nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky,“ řekl Marek Sibal ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Dalším problematickým bodem je mimoúrovňová křižovatka silnic I/3 a I/18 u Olbramovic v okrese Benešov, kde za posledních pět let bylo evidováno 36 nehod a 17 zranění. K nehodám zde dochází často nezaviněně ze strany řidiče.
V okrese Mladá Boleslav je rizikový úsek na silnici I/16 u Chotětova, kde za posledních pět let došlo ke 31 nehodám a 13 zraněním. Nejčastější příčinou zde bývá nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
V okrese Beroun je takovým místem úsek silnice II/114 u Malého Chlumce, kde za pět let evidují 30 nehod a 12 zranění. Nehody zde často nesouvisejí přímo s chybou řidiče.
Další nebezpečné místo se nachází na silnici III/2384 mezi obcemi Velká Dobrá a Rozdělov v okrese Kladno. Zde došlo za posledních pět let k 28 nehodám a 21 zraněním. Nehody bývají způsobeny nepřizpůsobením rychlosti technickému stavu vozovky.
Riziková je také okružní křižovatka u logistického parku v Jirnech v okrese Praha-východ, kde bylo za pět let evidováno 21 nehod a 14 zranění. I zde se ukazuje význam přizpůsobení rychlosti dopravně-technickým podmínkám.
V okrese Nymburk je problematickým místem úsek silnice II/330 u obce Netřebice, kde za posledních pět let došlo k 21 nehodám a 23 zraněním. Podobně jako jinde zde hraje roli nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky.
Další rizikové místo v okrese Kladno se nachází na silnici II/118 u města Kladna, kde za pět let bylo evidováno 19 nehod a 15 zranění. Hlavní příčinou zde bývá nedání přednosti při odbočování vlevo.
Okres Beroun má problematický úsek na silnici II/118 u Berouna, kde za posledních pět let došlo k 18 nehodám a 11 zraněním. Zde se jako hlavní příčina nehod ukazuje nepřizpůsobení rychlosti dopravně-technickému stavu vozovky.
Posledním z deseti nejrizikovějších míst je křižovatka silnic I/18 a III/11417 u Příbrami, kde za posledních pět let evidují 11 nehod a 18 zranění. K nehodám zde dochází zejména kvůli nedání přednosti podle příslušné dopravní značky.
Tento přehled poukazuje na důležitost pečlivého přizpůsobení rychlosti stavu vozovky a dodržování dopravních předpisů, což by mohlo přispět ke snížení rizikovosti těchto lokalit.
Snímek obrazovky 2024-11-21 150627.png

V Kolíně proběhla regionální konference právě s cílem prevence dopravních nehod
Právě zlepšení bezpečnosti na silnicích a upozornění na místa, kde se stává nejvíce nehod, se věnovala regionální dopravní konference, která se uskutečnila pod záštitou hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové a starosty Města Kolína Michaela Kašpara. Diskuse proběhla v konferenčních prostorech Centra rozvoje podnikání Kolín (CEROP) 21. listopadu 2024. Rozebíralo se na ní výše uvedených deset nejrizikovějších míst na cestách Středočeského kraje, ale i případové studie dalších lokalit, které se už i díky těmto konferencím v minulosti podařilo lépe zabezpečit. Organizátory letošního ročníku jsou společnosti RSE Project a DataFriends. Projekt je financován z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.
Datoví analytici Portálu nehod zpracovávají pro každý kraj analýzy dopravní nehodovosti včetně nejrizikovějších míst v daném regionu. Na finálním výběru a pořadí rizikových míst se následně shoduje expertní komise složená ze zástupců BESIP, Policie ČR a RSE Project. „V rámci letošního ročníku jsme opět nabídli široké veřejnosti ucelený a empiricky doložený pohled na nehodová místa ve středních Čechách. Zároveň jsme se podívali na to, zda opatření, která byla v daném místě provedena, přinesla v čase požadované výsledky,“ uvádí Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod, a dodává: „Některá nehodová místa ale z mapy rizikových míst nezmizí, pokud řidiči v daném úseku nezmění své chování. Proto na ně nesmíme zapomínat a musíme apelovat na řidiče.“
Portál nehod
Cílem Portálu nehod – www.portalnehod.cz – je přispět k posílení bezpečnosti silničního provozu a k prevenci dopravních nehod. Tento portál přináší užitečné informace jak pro širokou veřejnost, tak pro novináře či zástupce samosprávy a další, kdo se zabývají prevencí nehodovosti na českých silnicích.
Nejvýraznějším prvkem portálu je interaktivní mapa rizikových míst, na které si lze naplánovat trasu cesty a zobrazit si riziková místa, která se na ní nacházejí. Kromě toho je možné si na portálu zobrazit videa ze zásahů na nehodových místech. A právě na tato riziková místa nyní upozorňuje navigace Mapy.cz.
Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.
Partneři projektu
Děkujeme všem partnerům za podporu.
Vltava Labe médiaSeznam mapyZáchranný kruhTy to zvládnešMinisterstvo dopravyBESIPPočasí
Vltava Labe médiaZáchranný kruhSeznam mapy
Ty to zvládnešMinisterstvo dopravyBESIP
Počasí
waves background
Kontaktujte nás
Podpora
Vyplněním formuláře udělujete souhlas společnosti Datafriends s.r.o. se  zpracováním vašich osobních údajů. Potvrzuji, že jsem se seznámil(a) s informací o zpracování osobních údajů.