Kde se bouralo nejvíc na Jihlavsku? Na dálnici D1
Kde se bouralo nejvíc na Jihlavsku? Na dálnici D1
7.června 2022
Hromadná nehoda, ve které skončilo 231 aut, škody vyšplhaly k částce téměř třicet milionů korun a odhadem dvacet tisíc lidí zůstalo uvězněných v kolonách až na sedmnáct hodin. Taková byla bilance největší hromadné nehody v české historii, ke které došlo v březnu 2008 na dálnici D1 u Jihlavy.
Dálnice zůstává dle statistik České asociace pojišťoven místem, kde na Jihlavsku docházelo za poslední dva roky k nejvíce nehodám. „Nerad tam jezdím. V dešti zpomalím, abych měl auto pod kontrolou, a pak mě předjíždí auta zleva i zprava. Zdaleka ne všichni přitom dodržují maximální povolenou rychlost,“ zhodnotil dopravní situaci na nejvytíženější dopravní tepně v republice Jiří Slovák.
S tvrzením, že by byla dálnice nebezpečnou, však nesouhlasí mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Studecký. „Obecně platí, že dálnice jsou čtyřikrát bezpečnější než silnice,“ řekl Deníku s tím, že na D1 u Jihlavy projede každých čtyřiadvacet hodin pětatřicet až čtyřicet tisíc aut. Pro srovnání je nejvytíženější silnicí první třídy na Vysočině dálniční přivaděč u Jihlavy, kde projíždí až sedmadvacet tisíc aut, v jihlavské Hradební ulici je to dvacet tisíc.
Dálnice není nejkritičtější ani z pohledu policejní statistiky. „V celém kraji jsme loni napočítali celkem 4760 dopravních nehod a z tohoto počtu jsme jich šetřili na dálnici D1 celkem 415,“ řekla policejní mluvčí Dana Čírtková. „Vyšší počet nehod se stává na frekventovaných silnicích prvních tříd v našem kraji. Jedná se zejména o silnici I/38 vedoucí od Znojma, přes Jihlavu a Havlíčkův Brod až na hranice Vysočiny. Velice kritická z hlediska následků nehod byla křižovatka na této silnici u obce Svatý Kříž,“ dodala Čírtková.
Dálnice patří k bezpečným cestám i podle krajské koordinátorky Besip Veroniky Vošické Buráňové. „Celkově se mezi roky 2011 a 2020 stalo na území kraje 332 smrtelných nehod. Takže pokud sedmatřicet nehod bylo na D1, tak je to nějakých jedenáct procent. Naproti tomu silnice první třídy mají osmadvacet procent nehod a tak bych mohla pokračovat,“ uvedla pro Deník Vošická Buráňová. Je však třeba si uvědomit, že dálnice má na Vysočině necelých třiadevadesát kilometrů, což je podstatně méně než silnice první nebo druhé třídy, o místních komunikacích nemluvě.
Do statistik výrazně promluvila rozsáhlá modernizace dálnice, kdy byl v opravovaných úsecích provoz omezený do užších jízdních pruhů. „Proto se tvořily kolony. Ty pak zvyšovaly nervozitu u řidičů, byli méně pozorní a to mělo za následek zbytečné dopravní nehody,“ vysvětlila mluvčí policistů Čírtková.
Opravy však měly podle některých řidičů smysl. „Po velké rekonstrukci mi přijde dálnice už relativně bezpečná. Jediný problém tak vidím jen u spěchajících problikávačů nebo v kamionech, které se začnou předjíždět ve stoupání, zdržují tak další provoz a u ostatních řidičů zvyšují nervozitu," uvedla již dříve Marcela Machálková z Havlíčkova Brodu. Obecně platí, že řidiči musí být opatrnější a předvídat na všech silnicích, kde je silnější provoz. Na dálnici je pak dle policie častou příčinou nehod to, že se řidiči plně nevěnují řízení a nedokáží včas zareagovat na nečekanou situaci.
Veronika Vošická Buráňová pak radí, aby řidiči mysleli na fyzikální zákony. „Přes třicet procent lidí umírá, protože se za volantem nepoutá a nechápe, že když se svojí vahou letí určitou rychlostí proti airbagu, který vystřeluje rychlostí tři sta kilometrů v hodině, mohou být následky fatální už při rychlosti jízdy padesát kilometrů v hodině,“ varovala. Náraz v takovou chvíli lze přirovnat k pádu ze třetího poschodí. „Problém vidím v tom, že málo na tyto věci pamatujeme, nebo nám je nikdo neřekl,“ uzavřela Vošická Buráňová, která se prevenci věnuje při školení řidičů i přednáškách pro veřejnost.